2. 1. 2014
02. 01. 2014
NÁZOR
Dobrý den všem,
dne 4. prosince 2013 jsme se účastnili panelové debaty o územních ekologických limitech pořádanou družstvem FONTES RERUM a moderovanou panem Janem Mládkem, který je stínovým ministrem průmyslu a bývalým ministrem zemědělství za ČSSD. Když pominu jeho nejznámější výroky na vrub živnostníků, tak musím konstatovat, že se snažil být ve svých projevech vyvážený. Nicméně reagoval, převážně jen na jednoho z účastníků pana Rovenského (Greenpeace). Toho upozornil, že jeho argumenty proti snížení počtu zaměstnanců v uhelných společnostech za posledních 20 let, oproti snížení počtu zaměstnanců při neprolomení limitů, mohl být způsobený také především reorganizací uhelných společností. Což v podstatě může být i pravda, ale tím pádem je i pravda to, že s původních cca. 17 tisíc zaměstnanců v důlních společnostech je dnes max. 5 tis lidí se všemi přidruženými společnostmi závislými na dobývání uhlí a žádný větší sociální problém to nezpůsobilo.
Kromě toho, že to politici po celých 24 let před sebou tlačí bez jasného řešení situace v nezaměstnanosti, která je stále stejně vysoká ať těžíme či ne. Samotný lom ČSA (Severní energetická) zaměstnává odhadem maximálně 800 lidí.
Podle mého mínění se musí člověk podívat na samou podstatu problému. Tento problém vznikl již u našich otců a dědů a my se s ním potýkáme dodnes. Těžit takto extenzívním způsobem se v podstatě začalo někdy kolem začátku 20. století a velkolomy přišly až po druhé světové válce za dob komunistické totality. V té době se do severních Čech hrnuli přistěhovalci z celé ČR a tak náš problém začal. Dnes však již víme, že jednou, i po prolomení limitů, těžba skončí a lidé stejně práci (a energii a teplo), za kterou dnes tak bojují, mít nebudou!
Takže co nám zbývá? Můžeme to dnes řešit my nebo to bude řešit můj syn a já to na něj hodím, jako to na mě hodil můj otec a děda? A já se dále ptám, žiji ve společnosti, která má možnost to začít měnit? Já si troufám říct, že ano. Máme jak technologie, kterými ten výpadek uhlí nahradíme, tak máme dostatek rozumu, abychom si na misku vah dokázali dát škody způsobené těžbou oproti nejistým výhodám.
Bohužel v diskusi jsem si připadal jako v dobách tmářství, lidské hlouposti a pálení čarodějnic. To, co prezentoval a předvedl ve své prezentaci František Jochman, předseda hospodářské komory Ústeckého kraje, kde se rádoby snažil nestranně popsat, co bude, když se limity neprolomí a naopak, tak jsem měl dojem, že jeho úvahy typu „myslím si, že“ nebo „jsem přesvědčen“ nebo „věřím, že to tak bude“ bez jakýchkoliv ekonomických podkladů a vyčíslení alespoň ekonomické výhodnosti prolomení, patří spíš na půdu ředitelství těžařské společnosti, ale ne do odborné debaty. Můj pocit byl, že zastává placené místo v představenstvu jedné z důlních společností. To samé předvedl i pan Foldyna z ČSSD, jemuž je jedinou omluvou, že se o své účasti v debatě dozvěděl ráno. Nicméně předvedl opět svůj plamenný projev, který se především opíral o lidi na Mostecku, postižené nezaměstnaností v porovnání s jinými okresy kraje, ve kterých se netěží. Operoval s argumentem, že v „nehornických“ oblastech je život horší a nezaměstnanost činí až 15% místo mosteckých 13,5%. Vůbec netuším, co tím naznačoval, jelikož na Mostecku, kde se těží a přestane se těžit tak se dostaneme akorát na stejná čísla, o kterých mluvil. Otázkou tak zůstává, jak pan Foldyna pomáhá a pomůže ostatním občanům kraje postižených nezaměstnaností. Otevře doly i na Ústecku, Děčínsku nebo Šluknovsku?